Historie vín z JAR sahá do 17. století, kdy krátce po jeho polovině spatřila v Kapském Městě světlo světa první láhev vína. Zatímco po téměř celé 20. století se jihoafrickému vinařství nedostávalo příliš pozornosti, od 90. let 20. století zájem o ně neuvěřitelně vzrostl. Vstup vín Jižní Afriky na mezinárodní trhy vedl k novým investicím ve vinařském průmyslu v celé JAR. Hlavními centry produkce se staly oblasti Constantia, Paarl a Stellenbosch. Nové trhy přinesly nové vinařské technologie, trendy, fair traide obchod i pěstitelství a také zahraniční investory, kteří se soustředili na pěstování červených i bílých odrůd vína, zejména Shiraz, Cabernet Sauvignon a Chardonnay.
Jihoafrická vína těží z pozitivních vlivů Atlantiku a Indického oceánu, jelikož se většina vinařských regionů nachází právě v jejich dosahu. Podnebí ve vinařských oblastech JAR bývá přirovnáváno ke středomořskému. Je charakteristické intenzivním slunečním svitem, suchým teplem, chladnými a vlhkými zimami s minimální hrozbou jarního mrazu. Silný větrný proud známý v JAR jako Cape Doctor má pozitivní přínos v omezení rizika vzniku různých plísní a napadení bílých i červených hroznů škůdci. Teplejší vinařské oblasti v Jižní Afriky bývají připodobňovány k Toskánsku, chladnější k Burgundsku.
Vinařské oblasti Jihoafrické republiky jsou velmi rozlehlé a každá z nich zahrnuje mnoho viničních půdních typů. Jen v oblasti Stellenbosch jich nalezneme více než 50. Pro zdejší půdy je charakteristická schopnost zadržovat vodu a dobrá propustnost. Často mají významný podíl jílu a nízkou hodnotu pH (obvykle kolem 4) s obsahem vápníku. Najdeme zde žulové, pískovcové a břidlicové podloží s nemalým podílem písku. Díky těmto vlastnostem půdy získávají jihoafrická vína svou specifickou chuť.
V JAR se pěstuje vinná réva se vzpřímenou oporou a rostliny se obvykle prořezávají, aby hrozny získaly co nejvíce slunečního svitu. Teplo, které v JAR představuje výhodu při dozrávání hroznů bílých i červených odrůd, však může být překážkou při sklizni, a proto jihoafričtí vinaři dost často sklízejí hrozny v časných ranních hodinách nebo i v noci pod světly reflektorů. Větší teplo na území JAR s sebou přináší nutnost zavlažování. Díky dostatku slunečního svitu však hrozny dosahují vysoké cukernatosti, a proto i míra alkoholu v bílých, růžových i červených vínech je bezproblémová. Umělé doslazování vín je v JAR nezákonné. V souvislosti s delší slunečnou sezónou jsou zde produkována vína s nižší úrovní kyselosti. Vyšší kyselinky vína se dosahuje při pěstování zejména bílých odrůd ve vyšších polohách.
Nejčastěji pěstovanou odrůdou je Chenin blanc, ale stále více se v JAR vysazují bílé odrůdy Chardonnay a Sauvignon Blanc. Významný podíl na vinicích si může připsat i (Rýnský) Ryzlink. Z červených odrůd zaujímají přední příčky Cinsault (někdy též hláskován jako Cinsaut), Cabernet Sauvignon, Shiraz (někdy uváděn jako Syrah), jedinečný jihoafrický výtvor Pinotage, Petit Verdot a Cabernet Franc. Většina jihoafrických vín je označována odlišně od evropských, a to pouze odrůdou. Přívlastková označení bílých, růžových a červených vín jako např. „pozdní sběr“ díky dlouhé sezóně patrně postrádají smysl. I přes odlišné způsoby zpracování vína, je kromě chuťových preferencí, hlavním faktorem nákupu právě odrůda. Mnohé bílé i červené odrůdy vinné révy pěstované na svazích Jižní Afriky nebyly bohužel českými zákazníky dosud objeveny. Pro lepší orientaci v sortimentu jihoafrických vín se můžete příště těšit na informace o hlavních odrůdách, jež se v „zemi vína“ pěstují.